Milé lektorky, milí lektoři,
dala jsem si pro letošek takový cíl. Lépe psát. Newslettery, texty pro e-learning, články, přednášky a časem knížky.
Co myslíte, jak moc bláhová je taková snaha v době, kdy nám nové technologie vygenerují cokoli na pár kliků? A jak bláhové je chtít třeba lépe překládat, tlumočit nebo učit jazyky, když to všechno může převzít AI?
Dnešní newsletter je o budování dovedností, které jsou ohrožené nahrazením.
Vaše
Klára Pirklová
[1] Fakt #1: Zlepšujete se v tom, čemu se věnujete.
Dříve se myslelo, že inteligence a „talent na“ jsou vrozené a víceméně neměnné. V posledních desetiletích se ale ukazuje, že tomu tak úplně není.
Jak je třeba možné, že populace dnes vykazuje až o 30 bodů lepší výsledky v IQ testech než lidé před 100 lety? Zejména pak v části, jež testuje abstraktní myšlení? Ukazuje se (a říká se tomu Flynnův efekt), že schopnost myslet abstraktně se zvyšuje cvikem. Pokud je tedy dnešní člověk nucen pracovat s technologiemi, neustále promýšlí skutečnosti, na něž si nelze sáhnout. Není divu, že exceluje v testech abstraktního myšlení.
Zpět k psanému textu a „talentu na“. Pokud rozhodující roli hraje cvik, dovedeme ještě věřit, že skvělou slohovou práci na základní škole napíší jen „talentovaní žáci“? Asi ne, že? Psát umí ten, kdo hodně píše.
[2] Fakt #2: Nemůžete umět všechno.
„Objem dostupného poznání po roce 2000 exponenciálně vzrostl. Encyklopedický styl vzdělávání je nejen zastaralý, ale především prostě už není možný,“ uvedl náměstek ministra školství Jiří Nantl k probíhající reformě českého školství. Pokud tedy Erasmus Rotterdamský v 18. století ještě mohl obsáhnout všechno vědění tehdejšího světa, dnes už to není možné, ani kdybychom studovali od rána do noci každý den svého života.
Nejde tedy ani v náznaku o to umět všechno, ale spíše si poradit s problémy, na které ve své práci a ve svém životě narážíme. Pro mě je z povahy mé práce důležité umět rychle číst a dobře psát.
Pro vás je z povahy vaší práce důležité _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ _ (dosaďte si sami).
[3] Fakt #3: Originalita se rodí z hluboké znalosti.
Když jsem kdysi učila filosofii na Literární akademii, snažila jsem se přimět studenty k četbě původních filosofických děl. Originalita se rodí z hluboké znalosti, bylo jakési nepsané motto této školy. Také by se dalo opsat slovy: Pokud nevíte, koho kopírujete, kopírujete někoho nevědomky.
Dá se v dnešní době vůbec mluvit o nějaké originalitě, když už „všechno bylo vymyšleno“? Velkou inspirací jsou mi překladatelé se svým přesvědčením, že každá doba potřebuje svůj překlad klasického díla. „Já tomu dílu potřebuju sloužit,“ říká překladatelka Anna Kareninová.
Originalita bez pochyb stojí na autenticitě a v tomto smyslu je přímým protikladem generičnosti. Vztaženo k tématu psaní, dobře psát nerovná se generovat text. Dobře psát znamená znát kontext a klást mu vhodné otázky, být jazykově i hodnotově konzistentní. Vycházet ze sebe a k sobě se zase vracet.
Diví se snad někdo, že Svojost, autorka slum poetry, jež v posledních dnech boří Instagram, čte Nietzscheho? Já ani trochu.
Shrnutí: 1) Čemu se budete věnovat, v tom se budete zlepšovat. 2) Sami vyhmatejte, co potřebujete umět. 3) Autenticita je přímým protikladem generičnosti.
—-
Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru, holka z e-learningu a máma 4 školáků. Dnešní newsletter odchází na 5320 e-mailových adres.
Co nabízím:
Uvažujete o novém projektu? Nabízím konzultaci či mentoring.
Chcete učit s AI? Nabízím sérii mini kurzů.
ODEBÍREJTE #EDTECH NEWSLETTER.