fbpx

V dubnu jsem četla o nepředmětném a také o pomalém myšlení. Četla jsem o postavení žen a rovněž o školství v širších sociálně-ekonomických souvislostech. A také jsem četla o spiritualitě ve vztahu k AI.

Tentokrát doporučuji všechny knihy všem čtenářům.

 

Hejdánek je filosof, samizdatový autor, žák Rádla a Patočky. 

V této útlé knížečce věnuje prostor svému životnímu tématu, a to nepředmětnému myšlení. Promýšlí základy evropského myšlení a jeho dva zdroje, řeckou filosofii a hebrejsko-křesťanskou tradici. 

Nepředmětné myšlení interpretuje jako myšlení příběhů a podobenství. Je to způsob myšlení, který dává příležitost odstoupit od hotových konceptů a ponechává prostor tvůrčí interpretaci. Vytváří místo pro pozdější myšlení toho, co je zatím nemyslitelné.

V současném kontextu se nepředmětné myšlení jeví jako vhodný způsob zaznamenávání zkušenosti.

 

Hejdánek, L. (1997). Nepředmětnost v myšlení a skutečnosti. Oikúmené.

Kahneman je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2002 za přínos poznatků o lidském úsudku a rozhodování. Jeho tématy jsou také chyby v myšlení, zkratkovitost a předpojatost (biases). 

V knize Thinking, Fast and Slow rozlišuje dva myšlenkové systémy. Systém jedna je intuitivní, každodenní, rychlý způsob myšlení, který je ale plný chyb. Systém dva naopak vyžaduje zpomalení, logickou úvahu a rovněž jisté úsilí, ale ústí v lepší lidský úsudek. 

Převažuje-li intuitivní myšlení, lze čekat více chyb v rozhodování, která člověk nebo společnost v důležitých okamžicích činí. 

Kahneman, D. (2011). Thinking, Fast and Slow. Farrar, Straus and Giroux.

 

Goldin je nositelka Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2023 za výzkumy k tématu žen na trhu práce. 

V této knize prochází Goldin celým 20. stoletím a ptá se, jak moc se toho za uplynulých sto let změnilo s ohledem na vzdělanost žen, jejich zapojení na trhu práce a také finanční odměňování.

Fascinujícím způsobem kombinací příběhů a výzkumných dat ukazuje, že současná touha žen být rovnocenné svým mužským protějškům nepřišla jako blesk z čistého nebe, nýbrž je přirozeným vyplynutím dlouhodobého socio-ekonomického vývoje.

Goldin, C. (2023). Carrer and Family. Women’s Century-Long Journey toward Equity. Princeton University Press.

Lucy Crehan je učitelka, která se rozhodla zjistit, jaké okolnosti ovlivňují úspěch konkrétních vzdělávacích systémů ve srovnávacích testech PISA. 

Ve své knize bere čtenáře na cestu po Finsku, Kanadě, Singapuru a dalších zemích. V každé zemi stráví nějaký čas s žáky a učiteli. Účastní se výuky, vede strukturované rozhovory, ale také chvíli žije v rodinách. Hledí na data a výzkumy, čte oficiální dokumenty. Z toho pak skládá mozaiku, která činí země úspěšné v čtenářské, početní a přírodovědné gramotnosti.  

Argumentuje, že je důležité brát si inspiraci z těchto zemí, je však skeptická k pokusům o replikování systémů.

Crehan, L. (2016). Cleverlands. Unbound.

 

Co nám umělá inteligence ukazuje o člověku? Jakou roli v současných výzvách může sehrát obrat ke spiritualitě? To jsou otázky, které si v tomto souboru esejů klade informační vědec a teolog Michal Černý. 

Kriticky hledí na povahu současné katolické církve v Česku a vyvozuje, co by mohl být příští správný krok. Umělou inteligenci vnímá jako zrcadlo, jež nově umožňuje reflektovat, co je nefunkční a nadále neživotaschopné. 

Informačně-vědná perspektiva mu umožňuje interpretovat některé klasické problémy novým způsobem a dovoluje vnést do teologických debat zajímavá témata.

Černý, M. (2024). Podněty ke spirituálně-kulturní identitě vzdělavatele v dnešní době. https://cernyedtech.wordpress.com/2024/02/27/podnety-ke-spiritualne-kulturni-identite-vzdelavatele-v-dnesni-dobe/

 

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NEWSLETTERU.

Tématem newsletteru jsou trendy ve vzdělávacích technologiích, lektorské i digi tipy, online vzdělávání. 

Jste úspěšně přihlášeni k odběru newsletteru.