Milé lektorky, milí lektoři,
možná máte v posledním roce pocit, že umělá inteligence prostupuje vším a vše mění. Pak pro vás může být překvapivé, že tomu tak není.
Věděli jste, že umělá inteligence neumí zavazovat tkaničky? Tedy že v plně automatizovaných výrobnách Adidas musí tkaničky do bot stále vkládat lidé? Co nám to o umělé inteligenci prozrazuje? A jak se to týká lektorské práce?
V dnešním newsletteru se rozepíšu o tom, co umělá inteligence neumí. Rozepíšu se také o Gartnerově hype cyklu, střídání období AI léta a AI zimy a také o tom, proč je zrovna teď tolik důležité pečovat o kritické myšlení.
Napínavé čtení přeje
Klára Pirklová
P.S. Plánujete jazykovou výzvu, cestovní kurz, krátkodobou vzdělávací akci, mini konferenci či zážitkový retreat? Osvojte si postupy learning designu na ONLINE WORKSHOPU.
[1] Proč AI neumí zavazovat tkaničky?
“Největší výzvou obuvnického průmyslu je vytvořit robota, který by zavázal tkaničku do boty. Nedělám si legraci. To je dnes zcela manuální proces. Neexistuje na to žádná technologie,” řekl v roce 2017 generální ředitele společnosti Adidas Kasper Rorsted. Podle všeho se od té doby moc nezměnilo. Proč?
Nástroje umělé inteligence (AI) můžeme chápat jako soubor činností, jež lze využít k řešení dílčích problémů. Ty klidně mohou být komplexní a vyžadovat různé kombinace kroků, jako třeba překlady či generování textů, s tím si AI poradí. Problém nastává, když úkol vyžaduje jistou praktickou inteligenci, jako právě zavazování tkaniček. Nejedná se o obtížný úkol, zvládne jej i předškolní dítě. Vyžaduje ale pokročilé motorické dovednosti i ad hoc přizpůsobivost, neboť není bota jako bota.
Oxfordský filosof Luciano Floridi jistou rozluku mezi inteligencí a činností ilustruje na sportovním příkladu. AI klidně může hrát šachy, a to velmi dobře, neboť šachy mají předvídatelný sousled kombinací. “Těžko si ale představíte mužstvo androidů, které by vyhrávalo světové poháry ve fotbale”, neboť fotbal vyžaduje mnohem víc než výpočetní kombinatoriku.
[2] Kdy po AI létu přijde opět AI zima?
Garner hype cycle je pomůcka, která vizuálně zobrazuje vývoj a využití nových technologií. Vtipně komentuje, že po nadšeném vrcholu přehnaných očekávání následuje žleb deziluze, svah osvícení a teprve poté náhorní plošina produktivity. Podle hype cyklu z roku 2023 je generativní AI aktuálně na vrcholku veškerých očekávání a deziluze ji teprve čeká.
Zmíněný Floridi v nejnovější knize The Ethics of AI hovoří o pravidelném střídání AI léta a AI zimy. Od roku 2012 lze sledovat navýšení investic do vývoje AI, pozornost velkých společností je upřena tímto směrem, ChatGPT je toho plodem. Stejně tak ale můžeme očekávat příchod další zimy. AI zimu popisuje trefně jako období, kdy “technologie, byznys a média vystoupí ze své bubliny, zklidní se, zmírní své sci-fi spekulace a nepřiměřený humbuk a uvědomí si, co AI jako technologie skutečně dokáže a co ne.”
Podle Gartnera generativní AI projde žlebem deziluze asi tak za rok, za dva.
[3] Čeká nás budoucnost lektorské “nepráce”?
Ráda čtu Floridiho a jiné kritiky technologického vývoje. Dokáží nastavit zrcadlo tam, kde se to třeba kvůli nastalému humbuku nedaří médiím. Vyvažují nadšence, kteří hlásají, že už nikdy nic nebude jako dřív. Nastavené zrcadlo vrací nohama na zem a také umožňuje číst mezi řádky.
Považte sami. Když Filip Dřímalka argumentuje, že nás čeká budoucnosti “nepráce”, ve skutečnosti mluví o schopnosti navýšit své digitální kompetence. Tedy osvojit si práci s novými nástroji, nebát se experimentovat a svou zkušenost reflektovat. Pravda, výraz “nepráce” je přeci jen trochu víc sexy než prosté “navyšování digitálních kompetencí”. Aťsi, ale nemělo by příliš zneklidňovat či působit nereálná očekávání pro běžný život nikterak užitečná.
Co se týče lektorování (či learning designu), je vhodné držet se při zemi. Jasně. Radujme se, že existují nástroje pro urychlení nudných činností, třeba administrativy. Experimentujme s generativní AI a učme se každý den něco nového. Mějme vize pro svůj profesní rozvoj pro tento rok i roky následující.
Jádro lektorské práce ale přeci ve všem tom chvění zůstává zcela pevné. Oč se nepřestává opírat, je zkušenost a její reflexe, tedy základy inteligence v pravém slova smyslu, nikoli té umělé, založené na prosté posloupnosti kroků.
Shrnutí:
1) AI je činnost, nikoli inteligence.
2) AI léto zase vystřídá AI zima.
3) Mít vizi, nikoli “pie in the sky“.
—-
Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru, holka z e-learningu a máma 4 školáků. Dnešní newsletter odchází na 4650 e-mailových adres.
Co nabízím:
ODEBÍREJTE #EDTECH NEWSLETTER.