Milé lektorky, milí lektoři,
máte někdy pocit, že servírujete studentům vzdělávání na podnose? Že se při přípravě nadřete více než samotní studenti v hodinách?
Dnes se společně s pomocí několika inspirativních lektorů zamýšlím, jak to udělat, abyste takový pocit nezažívali. Aby studenti pracovali více než vy, učitelé a lektoři.
Enjoy,
Klára Pirklová
P.S. Tento EdTech newsletter nenapsala AI, a tak to zůstane i nadále. Některé věci – jako třeba radost z psaní – nejde snadno nahradit.
[1] “Otevřete učebnici na straně 25, cvičení 2D“. Meme s těmito slovy sdílel ve svém instagramovém příspěvku lektor angličtiny Tomáš Mýtny. Přidal k němu komentář: “Takéto zadanie už nedostaneš, hádam, nikde, kde aspoň trochu držia krok s dobou.” Držet se učebnic je podle Tomáše trochu mimo, když je internet plný skvělých zdrojů. Souhlasím. Ve skutečnosti však nejde o učebnice, jde o didaktickou zručnost.
V pedagogické vědě existuje něco, čemu se říká Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Určitě jste ji už někdy viděli, obvykle se zobrazuje jako pyramida. Vyplňování cvičení je úplně dole, v nejnižším patře pyramidy. Komunikace v reálném světě je na pomyslném vrcholu. Jednotlivá patra na sebe sice nasedají, student však směrem vzhůru neprochází nijak automaticky. Jinými slovy, gramatická cvičení mají svůj význam, ale k plynulé řeči automaticky nevedou. Nácvik řeči vyžaduje úplně jiné instrukce a jiné aktivity.
[2] “Víš, že se můžeš učit česky bez gramatiky?,” ptá se Eliška ze SlowCzech v jenom ze svých reelsů pro studenty češtiny. Eliška je zakladatelka vzdělávací komunity pro mluvčí češtiny jako cizího jazyka. Ve výuce využívá starý dobrý selský rozum. Co potřebují cizinci v Čechách? Hlavně mluvit. Jak je nejrychleji rozmluví? Tím, že budou jazyk poslouchat a hned používat. Gramatice se nevyhnou úplně, ale dojdou k ní odjinud.
Tento přístup není žádná šílená alternativa. Existuje k němu propracovaná teorie označovaná jako language acqisition, osvojování jazyka. Tato teorie stojí na předpokladu, že pokud rozumíme nějaké části (asi 60 %) toho, co se říká, pak si zbytek (zbylých asi 40 %) aktivně osvojíme mnohem rychleji. Podmínkou je, aby řeč byla pomalá a srozumitelná, tedy aby využívala obraty, které student již zná.
Když tedy Eliška říká “learn Czech fast, slowly”, míní tím přesně tu kombinaci pomalé, srozumitelné řeči, díky které si studenti osvojují jazyk rychleji, než za jiných podmínek.
[3] Nejde o gramatiku, nýbrž o didaktiku. Ráda bych uvedla jednu věc na pravou míru. To, na co chci upozornit, se netýká gramatiky. Byť jsem zastánce přístupu language acquisition, nejsem odpůrce výuky gramatiky. O co mi jde, je didaktika. Tedy prioritizace aktivit ve výuce, jejich variabilita, práce s instrukcemi a návaznost od procvičování k produkci jazyka. Tam stále vnímám určitý lektorský deficit. Přitom je to ten bod, v němž se láme, kdo v hodině pracuje víc. Zda lektor či student. Na konkrétní příklady k tomuto tématu se mě v podcastu DigiIn ptal Jan Schönbauer z organizace Czechitas.
[4] A co na to AI? Didaktika jazyka a AI, jde to nějak dohromady? Jde a velmi dobře. ChatGPT je výborný pomocník v didaktizaci. Na základě našich zadání dokáže vypracovat úlohy a napsat texty. Ale ještě lépe umí naplánovat lekce, připravit instrukce a konkrétní aktivity v rámci činnostního učení. Laicky řečeno, dokáže zařídit, že student na lekci nebude sedět jako tvrdé Y a čekat, co bude. Provede ho postupně od nejnižšího patra pyramidy až na pomyslný vrchol, jímž je v případě jazyků produkce přirozené řeči.
Shrnutí k práci studentů a učitele: 1) Student má v hodině pracovat víc než učitel. 2) Pokud se to neděje, je třeba něco změnit. 3) AI v tomto může dost pomoci.
—-
Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru, holka z e-learningu a máma 4 školáků. Dnešní newsletter odchází na 4500 e-mailových adres.
TOHLE JE #EDTECH NEWSLETTER.