Milé čtenářky, milí čtenáři,
číst příspěvky na sítích či zpravodajských portálech je v dnešních dnech riziková záležitost. Dočtete se, že vědci přicházejí o celé oblasti vědeckého výzkumu, absolventi o možnost vůbec začít pracovat, Anthropic vydává přehled exponovaných povolání a zaměstnanci OpenAI svá soukromá varování. To je pěkná nálož, i když se snažíte pěstovat zdravý skepticismus.
To stéblo, jehož se teď všichni chytáme, má různé podoby. Evropská unie chce každý rok proškolit až 60 % dospělé populace. České školství se snaží připravit na svět, který teprve bude. Papež Lev XIV. volá po kritické AI gramotnosti a vyzdvihuje roli vzdělávání na všech úrovních. Kritický přístup, kompetenční přístup, reskilllování, upskillování. Vzdělávání zdá se býti všelékem. V tom ale spočívá jedno velké úskalí. Je-li lék nadužíván, může přestat fungovat.
Zeptám se tedy znovu. Jakého stébla se doopravdy chytáme teď, když se vše zdá být trochu chaotické? Kam napínáme své síly? Co se vlastně učíme? A dokážeme přitom vzít osud plně ve svých rukou?
Dnešní newsletter si pokládá otázku, jak vzděláváním ošálit (AI) chaos.
Příjemné podzimní čtení,
Klára Pirklová
Jak ošálit (AI) chaos
Life handed him a lemon,
As Life sometimes will do.
His friends looked on in pity,
Assuming he was through.
They came upon him later,
Reclining in the shade
In calm contentment, drinking
A glass of lemonade.
C. E. Flynn
Zatímco v češtině tradičně doufáme, že i zlé může být k něčemu dobré, v angličtině k tomu přistupují o dost praktičtěji, z citronů vyrábějí limonádu. Ani vědě tenhle koncept není cizí. Tématizuje jej třeba pozitivní psychologie, konkrétně pak její čelní představitel Mihaly Csikszentmihalyi (výslovnost viz*), známý pro svůj koncept flow.
Flow je koncept, který obvykle jej chápeme v jeho osekané podobě jako jakýsi pocit úplného soustředění při aktivitě, od níž se nemůžeme odtrhnout. To je ale jen špička ledovce. Mnohem zajímavější jsou procesy, které se odehrávají pod povrchem.
Podle Csikszentmihalyiho se tam toho odehrává mnoho, ale jednou z těch klíčových události je schopnost obracet nepřízeň ve svůj prospěch. Mechanismus tohoto obracení je přitom docela jednoduchý. Pokud si člověk uchová špetku víry, že dokáže ovlivnit nepřízeň osudu, pak ji skutečně ovlivní. V psychologii se pro tuto špetku sebedůvěry vžily různé výrazy; vnímaná dovednost, vnímaná výzva, vnímaná vlastní účinnost ad.
Nárok
Jedna z cest, jak si budovat sebedůvěru, která umožní vzdorovat chaosu, je podle Csikszentmihalyiho učení. Učení je vždy spojeno s nárokem. Učíme se něčemu, co jsme před tím neuměli, čemu jsme nerozuměli, v čem jsme si nevěřili. Učení je tak jedna z nejúčinnějších cest, jak si proklestit vlastní cestu entropií a chaosem.
V knize Flow uvádí příklad člověka, kterému ráno cestou do práce nenastartuje auto. Je-li dotyčný příliš fixován na to, že musí nastartovat jako každý den, možná přehlédne jiná efektivnější řešení, jež ale v tu chvíli přesahují status quo; autobus, taxík, home office, omluvný telefonát.
Mimochodem, přesně na těchto základech je postavena filosofie vzdělávání Evropské unie. I ty nejvíc wicked problémy (horší než rozbité auto) se řeší učením, protože právě ono dodává vnímanou vlastní účinnost. Učení dodá tu špetku důvěry, která pak přetvoří nezvládatelný wicked problém ve zvládnutelnou vnímanou výzvu.
Zaujetí
Největší příspěvek Csikszentmihalyiho spočívá v tom, že k tomuto A dodává ještě B. Nejen nárok, ale i zaujetí. Stav flow je kombinací nároku a zaujetí. V rozhovorech jej takto popisují ženy i muži, bohaté elity i lidé bez domova, zdraví i nemocní a také přeživší nejrůznějších katastrof a traumat. Jakmile se u člověka bez ohledu na původ či status, protkne nárok se zaujetím, přichází stav flow, stav plynutí, naplnění, štěstí.
Csikszentmihalyi jde ale dál a zkoumá, jak tomuto stavu napomoci. Ve své knize má plno tipů. Pro ošálení (AI) chaosu se mi nejvíc nosný však zdá tento: Pěstujte v sobě víru, že máte svůj osud ve svých rukou.
Csikszentmihalyi zmiňuje třeba polární badatele putující Antarktidou a jiné dobrodruhy. Říká, že mají jedno společné; nepochybují, že mají dost sil, aby určovali svůj osud. Jejich sebejistota přitom vyplývá z toho, že se dění kolem sebe nelekají, naopak k němu přistupují s určitou zvídavostí a vynalézavostí.
Mimochodem…
Mám nový koníček: sledovat, jak se dnes dospělí lidé učí.
Rozárie Haškovcová se učí tím, že se vystavuje různým aktivitám v kontextech, které jí zajímají.
Yemi A.D. se učí tím, že cíleně vstupuje do projektů, kde je zpočátku naprostým laikem.
Dita Formánková přiznává, že se učí z newsletterů, podcastů a konverzací s AI.
Já se učím tím, že píšu tyhle newslettery.
Jak se učíte vy?
* [ˈMihaːj ˈTʃiːksɛntmihaːji]
Co nabízím?
Webinář Learning analytics PRAKTICKY. Prý se povedl.
Plánujete vzdávací výzvu? Vytvořte ji krok za krokem.
Vibecoding pro učitele a lektory je nejprodávanější kurz letoška