Milé čtenářky, milí čtenáři,

je začátek července a zatímco já putuji skotskou vysočinou, můj kolega zrovna šlape do pedálů 700 km napříč Skandinávií a kamarádka pakuje na dálkovou túru v Dolomitech. Všechny nás spojuje jedna okolnost, máme sedavé zaměstnání, současně ale nechceme mít sedavý životní styl.

Co vlastně znamená sedavý životní styl? Dá se nějak kvantifikovat? Jaké technologie se testují pro zvýšení aktivity při sedavém zaměstnání? A jakou roli v tom hraje trend tzv. coolcations, tedy dovolených v chladnějších destinacích?

Právě o tom je dnešní newsletter.

Putování zdar,

Klára Pirklová

 

P.S. Právě spouštím přihlašování na kurz Learning design pro pokročilé. I na něj se mi podařilo získat dotaci 82 % z Úřadu práce. Běží od začátku září do poloviny října. Harmonogram, více informací a přihlášku najdete tady. Přihlásit se jde nejpozději do 1. srpna. Pokud potřebujete více informací, napište mi na info@klarapirklova.cz

 

 

Jak nachodit 10.000 kroků denně

Sedavý životní styl se kvantifikuje různě. Obvykle narazíte na číslo 5000-6000 kroků denně. V případě, že se váš denní počet kroků pohybuje převážně pod touto hranicí, dá se váš životní styl považovat za sedavý. V angličtině se používá krásné slovní spojení sedentary lifestyle.

Sedavým životním stylem jsou ohroženi všichni, kteří mají tzv. desk job, tedy jejichž práce se z většiny odehrává za stolem. Méně už se týká povolání, jako jsou číšníci, zdravotní sestry či elektrikáři. Kupodivu to ale nejde rozdělit snadno na tzv. bílé a modré límečky, rozhodující je počet hodin v poloze sedmo. Zkrátka, pokud v práci sedíte, bude pro vás důležité sledovat, jak moc jste či nejste aktivní.

Nejčastějším měřítkem aktivity bývá právě počet kroků, uvádí se ideál 10.000 kroků denně. I to je ale třeba brát s rezervou. Lidé, kteří jsou na vozíku, samozřejmě také mohou mít aktivní životní styl, aniž by se jejich aktivita přepočítávala na kroky. Navíc, číslo je to pěkně kulaté, ale vlastně nepřesné. Záleží na věku, váze i míře dosavadní aktivity. Zatímco mladší dospělí zvládnout 8000-10.000 kroků, u starších dospělých je v pohodě 6000-8000 kroků. Vlastní přepočet si můžete udělat na kalkulačce.

Pokud se smíříme se symbolickým číslem 10.000, v přepočtu 7-8 km, stejně nám zbyde otázka, jak takového počtu kroků docílit. Pokud sedíte 8 hodin v kanceláři, pak sednete do auta obstarat další povinnosti a doma už vám nezbyde na chůzi ani hodina, těžko tuto denní metu pokoříte. Dobrá zpráva je, že nejste sami, kdo to řeší. Problém sledují různé úřady, výzkumné instituce i zaměstnavatelé. Jistě není překvapivé, že do hry vstupují technologie.

 

Jaké technologie zvyšují denní počet kroků

První výzkumy tzv. standing desks či treadmill desks se dělaly již v r. 2021. Díky nim víme, že chodící pásy pod počítačovým stolem dokáží navýšit denní počet kroků o 4500, a tím významně navýšit také denní kalorický výdej. Dokonce víme, jaká je ideální rychlost chůze, aby to nemělo vliv na chyby při psaní na klávesnici, je to něco přes 2 km/h. To je vlastně celkem pomalá chůze, pokud vezmeme v potaz, že průměr je 5km/h. Taková pohodová chůze současně dokáže současně navýšit koncentraci a zlepšit krátkodobou paměť. Nedávno jsem si takový chodící pás pořídila a krom uvedených benefitů mohu potvrdit ještě jeden. Rutinní práce, kterou obvykle dělám nerada, odsýpá mnohem lépe, když při ní pochoduju.

Další technologií, která zvyšuje počet kroků, jsou tzv. wearables, tedy nositelné trackovací nástroje. Tradičně jsou to chytré hodinky či fitness náramky, stále častěji také prstýnky. Dle statistik se počet denních kroků navyšuje právě v souvislosti s pořízením wearables, Humana uvádí průměrně o 2000 kroků denně. Wearables jsou totiž navržené, aby vás motivovali k vyšší aktivitě, často přepočítávané právě na kroky. Oura Ring například pravidelně posílá notifikace, že už dlouho sedíte a je třeba udělat pár kroků. Také dává do souvislostí počet kroků s počtem spálených kalorií, poskytuje různá denní, týdenní či měsíční srovnání. Wearables jsou obecně navržené, aby suplovaly osobního trenéra.

 

Jak více chodit bez technologií: coolcations i dlouhé poutě

Člověk nemusí být odborník na letní dovolené, aby si všiml zajímavého trendu. Lidé, co přes rok sedí, mají v létě zvýšenou potřebu utéct do přírody, nosit těžký batoh, zpotit se, zmoknout, zažít nepohodu.

Dokládají to různá čísla, třeba ta, která ukazují, že stále populárnějšími destinacemi jsou Norsko, Island či Kanada. Do těchto chladnějších míst obvykle turisti nejezdí ležet na pláži, nýbrž vyrazit s batohem na túru. Aktivitní dovolené se ale nevzdávají ani lidé, kteří se sjíždějí do Portugalska či Španělska. Když psal Paulo Coelho v 90. letech Poutníka, putovalo do Santiaga de Compostely pár desítek lidí ročně. V současné době je to kolem 2000 poutníků denně.

S kolegy a kamarády se shodujeme, že přitažlivá na putování je ta jednoduchost, intelektuální nenáročnost. Nemusíte se zabývat nefunkčními tlačítky, složitými procesy či algoritmy. Nemusíte hledat řešení stále nových, dosud neřešených problémů. Čelíte mnohem prostším, a přitom zásadnějším výzvám: kde spát, co jíst, jak si zajistit pitnou vodu, jak si rozložit síly. Bez nutnosti cokoli počítat, cokoli sledovat či zaznamenávat.

—-

Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru, holka z e-learningu a máma 4 školáků. Dnešní newsletter odchází na 5350 e-mailových adres.

Co stojí za pozornost:

Kurz: Learning design pro učitele a lektory: 3denní intenzivní trénink pro kariérní boost (d dotací od ÚP), deadline pro přihlášky je 26.7.

Kurz: Learning design pro pokročilé, s dotací od ÚP, deadline pro přihlášky je 1.8.