Milé lektorky, milí lektoři,
dle Future of Jobs Reportu 2025 můžeme v brzké budoucnosti u zaměstnavatelů očekávat nižší důraz na znalosti cizích jazyků. Očekává se také mírný propad lektorování jako takového. Důraz naopak roste v oblasti analytického myšlení, problem solving skills a v pokročilé práci s technologiemi.
Máme se jako lektoři bát? Dá se v nejbližších měsících očekávat proměna lektorského trhu? Co se budou lidé potřebovat učit, když ne jazyky? A kdo se stále bude potřebovat jazyky učit? To jsou otázky, které mě napadají při čtení uvedeného reportu i reportů jiných a zkusím na ně dnes odpovědět.
Dnešní newsletter je tedy o očekávaných změnách na trhu práce a také je pozvánkou na konferenci Učíme jazyky ONLINE 2025. Ta letos nese v podtitulu provokativní otázku: Bere AI jazykovým lektorům práci?
Klára Pirklová
P.S. Přihlaste se na konferenci Učíme jazyky ONLINE 2025 a pusťte se do diskuzí na uvedená témata. Je to zdarma.
Jaké změny se očekávají v Česku? A jak je to s jazyky?
Report budoucnosti českého trhu je trochu specifičtější. Očekává se, že do r. 2030 zanikne 1 milion pozic a tito lidé se budou muset přeškolit na jiné pozice. Dále je pravděpodobné, že 4,2 milionu pracujících nebude přímo ohroženo zánikem povolání, ale budou muset upskillovat pro vyšší konkurenceschopnost.
Čeho se bude školení a přeškolování týkat? To také report naznačuje. Zatímco v r. 2022 vyžadovalo digitální dovednosti 54 % pozic, do roku 2030 to bude až 90 %. „Dalším důležitým faktorem budou jazykové znalosti,“ uvádí report. Zvyšování jazykové vybavenosti přitom dává do kontextu s obecným zvyšování kvalifikace a přizpůsobování se globálním trendům. Jako příklad je zde uvedeno Švýcarsko, které díky dobré jazykové vybavenosti obyvatel přirozeně láká více kvalifikované pracovní síly.
Co se dále ukazuje jako trend, je nutnost doplnit pracovní sílu ze skupin, na které se dosud tolik nespoléhalo. Konkrétně se tu hovoří o pracovnících ve věku 50-65 let, jejich počet naroste dle odhadů do r. 2030 o 17 %. Dále se spoléhá na pracovníky ze zahraničí, jejichž počet se už od r. 2012 zvyšuje průměrně o 27 tisíc ročně a dá se očekávat další navyšování. A také se hovoří o větším zapojení žen, report odhaduje, že zejména vlivem péče o děti jich je aktuálně mimo pracovní trh až 570 tisíc.
Jakou roli bude hrát vzdělávání?
Z výše uvedeného je jasné, že vzdělávání bude stále hrát důležitou roli. Pokud se má vyškolit či přeškolit víceméně polovina dospělé populace Česka, vzdělávací instituce budou ve skutečnosti hrát roli zcela zásadní. Také je ale jasné, že lze čekat masivní proměnu toho, co se lidé učí a jak se to učí.
Cílovými skupinami jazykových kurzů zřejmě už nebudou primárně zaměstnanci ve firmách, ale dost možná to budou lidé ve věku 50+, imigranti či ženy na rodičovské dovolené. Proměna cílové skupiny přitom bude mít dopad nejen na obsah, ale také na organizaci kurzů. Základní otázkou bude, jak poskytnout personalizovanou službu ve skupině, resp. jak vzdělat větší množství lidí, aniž by to zásadně ovlivnilo kvalitu a efektivitu.
Když se podíváme zpět do reportu, je zjevné, že se i samotní lektoři budou muset přeškolit a rozšířit portfolio svých služeb. Předpokládá se, že se masivně navýší poptávka po digitálních dovednostech, neboť až 2,2 miliony pracujících obyvatel Česka se bude muset digitálně vzdělat. Asi polovina dospělé populace Česka má přitom pouze základní digitální dovednosti nebo nemá ani ty základní. Lektoři tedy budou muset zřejmě nově prozkoumat potenciál této cílové skupiny: kdo to je, jakým způsobem se tito lidé učí a jak je učit, aby to bylo ekonomicky udržitelné.
Kupodivu se v reportu objevují ale i jiné niky: „Kromě ekonomických přínosů se ukazuje, že průběžné vzdělávání, a to i v oblastech zcela mimo pracovní zaměření (např. pletení nebo sommelierský kurz), přispívá k budování tzv. sociálního kapitálu a pocitu spokojenosti.“
Proč se lektoři nemusí bát? Je lektorské povolání ohrožené pod vlivem AI?
Konference Učíme jazyky ONLINE 2025 má v podtitulu provokativní otázku, zda umělá inteligence bere jazykovým lektorům práci. Já kvalifikovanou odpověď na tuto otázku nemám a myslím, že ji v tuhle chvíli nemá nikdo. Rozhodně se ale ukazuje důležité toto téma otvírat a hledat v proměnách vzdělávacího trhu nové cesty.
„Kvalitní nabídka vzdělávání je důležitým důvodem, proč jsou i lidé v Česku ochotni uvažovat o nové práci,“ uvádí Tomáš Ervín Dombrovský z Datové snídaně Alma Career. Z postřehů Alma Career i z informací v uvedených reportech je zřejmé, že lektorské povolání samo o sobě zánikem ohrožené není. Změny pracovního trhu jsou natolik komplexní, že je třeba o nich uvažovat hodně zeširoka, a to umělá inteligence (zatím) neumí. Kvalitní nabídka vzdělávání je tedy stále závislá na lektorech, jejich odbornosti a zkušenostech. Bude ovšem klíčové se změnám přizpůsobit, tedy v první řadě si je připustit a v druhé řadě na ně začít adekvátně reagovat.
Tedy ano, čekají nás změny a dá se očekávat, že i (jazykoví) lektoři budou v následujících měsících a letech reskillovat a upskillovat. A možná to bude to nejlepší, co se tomuto povolání může stát.
Poznámka: Na všechny 3 reporty mě upozornila kariérová poradkyně Lucka Václavková. Lucka píše skvělý kariérní newsletter, s Šárkou Homfrey hostuje podcast Pay Gap a loni spolu napsaly stejnojmennou knihu. Doporučuji ke sledování.
—-
Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru a také EdTech researcherka, speakerka a troubleshooterka. Dnešní newsletter odchází na něco pod 5000 e-mailových adres.
Zvu vás:
- Learning design pro učitele a lektory si můžete poslechnout jako audioknihu.
- Na kurz s 82% podporou Úřadu práce se můžete přihlašovat zde . (Ne, nemusíte být v evidenci ÚP, abyste mohli podporu čerpat. Ano, dotační program končí v září 2025.)
- A nezapomeňte se přihlásit na konferenci Učíme jazyky ONLINE 2025. Je zdarma.
Čtete EdTech newsletter rádi? Archiv najdete zde.