Milé lektorky, milí lektoři,
když jsem na balila na Camino de Santiago, říkala jsem si, že si hlavně chci dát pauzu od všeho vzdělávacího a technologického. Vypnout se mi podařilo. Jinak to ani nešlo, měla jsem s sebou dvě puberťačky. A přesto jsem hned po příjezdu domů měla potřebu už dopsaný rukopis knížky o learning designu ještě jednou, naposledy upravit. Zasedla jsem a psala do 3 do rána.
Co tak zajímavého se mi na Caminu při každodenních dvacetikilometrových pochodech vyjevilo?
Myšlenka, na kterou jsem zapomněla a kterou mi oživila filosofka Tereza Matějčková knížkou Kdo tu mluvil o vítězství? Tu myšlenku s vámi v dnešním newsletteru chci sdílet.
Vaše
Klára Pirklová
[1] Rezignace není prohra
Současná česká filosofka Tereza Matějčková je velmi zajímavá osobnost. Loni získala docenturu, bezprostředně poté však na svou funkci na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy rezignovala. Teď pracuje jako novinářka a píše pro deník Echo24, mimochodem velmi dobře. Známá je svou knihou Bůh je mrtev: nic není dovoleno. Ještě před tím však napsala o něco zajímavější knihu s názvem Kdo tu mluvil o vítězství: osm cvičení ve filosofické rezignaci. V knize na příkladech filosofů moderny ukazuje, jakou roli hrála ve formování moderního myšlení prohra. Z jejího exkurzu vyplývá, že rezignace ve skutečnosti není prohra, tedy není opakem vítězství. Aby se mohlo v životě něco nového udát, je třeba rezignovat na to, co bylo. Teprve rezignací se vytváří prostor pro nové myšlení, nové začátky. Teprve rezignace zakládá půdu pro nové možnosti.
[2] Rezignace se zúročuje ve vzdělávání
Co je zajímavé, je silné propojení rezignace a vzdělávání. Ve většině z osmi filosofických cvičení Matějčková ukazuje, že teprve rezignovaný člověk je připraven učit se něco nového. Teprve ten, kdo je fakt unavený, vyčerpaný, zažil zklamání, něco se mu nedaří, něco se mu nepovedlo a je ochoten si to připustit, je teprve připraven na nový začátek. Uzná-li tuto svou “prohru” a přijme ji, teprve pak je otevřený.
[3] Rezignace patří k lidství
Co ukazuje Matějčková skvěle a co jsem měla potřebu po návratu z Camina zohlednit i v rukopisu, je přirozenost rezignace. Není to něco, co k člověku nepatří, zcela naopak. Jak ukazují filosofové Hegel, Camus, Kierkegaard či Weilová, s nimiž vede v knize Matějčková dialog, rezignace je integrální součástí lidství. Je dobrá a je nutná. To jen moderní společnost má tendenci ukazovat opak. Myšlenka, že vzdělávání směřuje jen k růstu, je vlastně nelidská. Vzdělávání nevede jen k růstu, spíše vede k opakování. Vede chvíli kupředu a chvíli zpět. Rezignací a vzděláváním se spíše obnovujeme, nikoli nekonečně rosteme.
[4] Rezignace patří k učitelské práci
Co jsem potřebovala zapracovat, je myšlenka, že rezignace patří i k učitelské práci. Pokud tedy máte teď z kraje prázdnin stále všeho plné zuby, je to vlastně dobře. Obnova sil se neděje řízeně, ta se děje tak, že projdete hlubokým údolím únavy a až budete někde uprostřed, možná začnete mít znovu do práce chuť. Nové nápady si na sobě nevynutíte, ale můžete jim dát prostor. Tu únavu přijmout. Rezignace je totiž přirozená a jak ukazují filosofové v intepretaci Matějčkové, je dobrá a potřebná. Teprve z ní se totiž rodí nová touha, nová vášeň. Jen tomu musíte dát čas.
Shrnutí:
1) Nové nápady si na sobě nevynutíte.
2) Rezignace je přirozená, dobrá a nutná.
3) Lépe jsem to popsala v knížce o learning designu: KE STAŽENÍ ZDARMA 🙂
—-
Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru, holka z e-learningu a máma 4 školáků. Dnešní newsletter odchází na 5150 e-mailových adres.
Co nabízím:
Chcete se potkat? Přijeďte na srpnový Učíme jazyky NETWORKING do Prahy.
Stáhněte si moji novou knížku: Learning design pro učitele a lektory
ODEBÍREJTE #EDTECH NEWSLETTER.