fbpx

Milé lektorky, milí lektoři,

jak to máte s chybami? Umíte s nimi pracovat u studentů? A co u sebe?

Minulý týden jsem vedla školení k umělé inteligenci pro anglisty. Bavili jsme se o chybách. Z pléna zaznívalo, že studenti častěji než dříve sahají po nástrojích, které jim jejich angličtinu vybrousí. Třeba v e-mailech, v nichž se omlouvají z výuky, nevědomky ovšem znějí jako Shakespeare.

Téma chybování zaznívá na školeních, která vedu, v posledním roce opakovaně. Tváří v tvář AI studenti získávají dojem, že jejich znalosti jsou nedostatečné a že by je měli trochu, trošičku vylepšit. Však on to nikdo nepozná, že?

Umíme s tímto postojem pracovat? Máme jasno v tom, jakou funkci má v procesu učení chyba? O tom je dnešní newsletter.

Vaše

Klára Pirklová

 

P.S. Chcete se potkat? První historický Učíme jazyky NETWORKING se uskuteční v srpnu v Praze. Teď za EARLY BIRD cenu. Počet míst omezen.

 

[1] Dva rozdílné přístupy k chybě

Existují dva základní přístupy k chybě. První přístup pohlíží na chybu jako na něco nepatřičného, proti čemu je třeba se urychleně vymezit. Chyba je tu vnímána jako nežádoucí jev či šum, který brání bezchybnému přenosu vědění. Druhý přístup pohlíží na chybu jako na přirozenou součást každé lidské činnosti, tedy i učení.  Chyba není šumem v přenosu, nýbrž milníkem při konstrukci poznávání. Stejně důležitým milníkem jako dílčí úspěchy, které student při učení zažívá. Jaký přístup je vašemu výukovému stylu vlastní?

 

[2] Chyba jako milník

V českých kurikulárních dokumentech převládá přístup druhý. Odborně se nazývá konstruktivismus. Ten neváhá přirovnat vědění ke stavbě a používat metafory jako instruktážní lešení (instructional scaffolding), nadměrný náklad (cognitive overload), či vlastní nárys, náčrtek (preconcept). Práce s chybou tu zákonitě vychází ze zcela jiných principů než v případě prvního, tranmisivního přístupu. Chyba tu není vnímána jako problém, ale jako milník na cestě k úspěšné konstrukci vědění. Je vaše výuka konstruktivistická?

 

[3] Proč jsou chyby důležité

Ukazuje se, že pojetí některých pojmů u absolventů vysokých škol dokáže být stejně mylné jako u žáků základních škol. Tedy že chybné koncepty, které si žáci vytvoří v raném věku, mohou přetrvat po celou dobu až po nejvyšší vzdělání.  Konstruktivisté vyjadřují přesvědčení, že příčinou je právě nedostatečná práce s předchozími znalostmi, tedy nedostatečná práce s chybami. Umíte dobře pracovat s chybnými koncepty studentů?

 

[4] Práce s chybou dokáže ovlivnit další učení

Ukazuje se také, že pokud nejsou předchozí intuitivní domněnky včas identifikovány a vyvráceny, mají schopnost přetrvávat velmi dlouho. Navíc mohou určovat, kterým směrem dotyčný zaměří pozornost, čeho si příště všimne, čeho si naopak nevšimne, co si zapamatuje a co zapomene. Cílená práce s chybou se v tomto kontextu jeví jako zásadní moment v procesu učení. Pracujete s chybami ve prospěch studentů?*

*Text tohoto newsletteru je upraveným výňatkem z mojí právě připravované knihy Learning design pro učitele a lektory. Kniha bude k dispozici 10. 7.

—-

Tohle je EdTech Newsletter, pravidelné psaní do e-mailové schránky o technologiích ve vzdělávání a o všem, co k tomu patří. A já jsem Klára Pirklová, autorka tohoto newsletteru, holka z e-learningu a máma 4 školáků. Dnešní newsletter odchází na 5150 e-mailových adres.

Co nabízím:

Chcete se potkat? Přijeďte na srpnový Učíme jazyky NETWORKING do Prahy

ODEBÍREJTE #EDTECH NEWSLETTER.

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NEWSLETTERU.

Tématem newsletteru jsou trendy ve vzdělávacích technologiích, lektorské i digi tipy, online vzdělávání. 

Jste úspěšně přihlášeni k odběru newsletteru.