fbpx

Být v roli učitele či dokonce rodiče žáků se specifickými poruchami učení s sebou nese požadavky navíc. Konyndyk říká, že klíčové je pomoci takovým žákům vyhmatávat strategie pro sebeřízení svého učení.

Podle její zkušenosti může mít zásadní vliv na úspěch těchto žáků sebereflektivní deník, který se stane součástí učební rutiny. Do něho si žáci pravidelně zaznamenávají své úspěchy i neúspěchy. Učí se pojmenovávat své učební strategie i slepé uličky. Učí se jeho prostřednictvím přejímat odpovědnost za svoje učení. Sebereflektivní deník je podle Konyndyk mimo to také formou osobní komunikace s učitelem.

 (KONYNDYK, Irene Browen. Foreign Languages for Everyone: How I Learned to Teach Second Languages to Students with Learning Disabilities. Edenridge Press LLC. 2012. ISBN 1937532909 (e-book).)

Otázka: Jak vést takový sebereflektivní deník v praxi?

V rámci online výuky se zdá jako vhodná strategie vést si deník ve sdíleném dokumentu, jako je například Google Docs. Vlastníkem deníku je žák. Ten dá přístup učiteli. V pravidelných intervalech zaznamenává své úspěchy či neúspěchy. Případně odpovídá na otázky učitelem vznesené. Učitel pak v předem domluvených intervalech do deníkl nahlíží a dává žákům zpětnou vazbu.

Dovedu si představit, že takový deník může mít velký vliv na učení se cizímu jazyku – pro dyslektika nelehké to činnosti. Pro kteréhokoli studenta cizího jazyka je poměrně důležité velmi brzy převzít odpovědnost za pravidelné opakování slovíček. Pokud se mu nedaří vyhmatat vhodné strategie, dostává se do spirály neúspěchu. Pro dyslektika může být o to důležitější, že jeho strategie někdo nahlíží zvenčí, pomáhá mu vytrvat.

 

Otázka: Co by mohla být náplň takového sebereflektivního deníku? 

V cizích jazycích by určitě nebylo od věci uvádět konkrétní počty nově osvojených slov. Sdílení jak učebních aktivit, tak i těch neformálních (jako filmy, youtube, kontakt s jazykem mimo učebnice apod.). Bylo by vhodné pracovat s výzvami – např. “Zlepšíš si tento týden časový limit v aktuální lekci v aplikaci Quizlet?” 

Jak ale uvádí Konyndyk, je dobré pokládat také sebereflektivní otázky jako:

Kdo z naší třídy tě v poslední době podpořil?
Kdo v naší třídě tě přiměl přemýšlet jinak?
Kdo z naší třídy tě inspiroval svým příkladem?

Tyto otázky podle ní nemusí ani zaznívat v odděleném dokumenu, ale mohou se stát běžnou součástí testů a písemek.

 

Reference:

KONYNDYK, Irene Browen. Foreign Languages for Everyone: How I Learned to Teach Second Languages to Students with Learning Disabilities. Edenridge Press LLC. 2012. ISBN 1937532909 (e-book).

PŘIHLASTE SE K ODBĚRU NEWSLETTERU.

Tématem newsletteru jsou trendy ve vzdělávacích technologiích, lektorské i digi tipy, online vzdělávání. 

Jste úspěšně přihlášeni k odběru newsletteru.