Nechat se hacknout je celkem snadné. Na internetu existuje řada návodů, jak někomu hacknout e-mail, sociální síť či jinou aplikaci. S trochou počítačového umu to zvládne i teenager.

V tomto článku se podíváme, jak se hackerským útokům můžete bránit pár jednoduchými kroky.

Osobní údaje jako měna

Řada lidí si stále myslí, že dokud nejde o peníze, tak nejde o nic. To je ale omyl. Základní měnou v online světě nejsou peníze, nýbrž osobní údaje. Opatrnost je tedy namístě nejen u platebních převodů.

S hackerským útokem se nejspíš nejčastěji setkáte v takových “maličkostech”,  jako je rozesílání nevhodného či dezinformačního obsahu vaším jménem, přesměrovávání na nevhodné stránky či právě nezákonné nakládání s vašimi osobními údaji.

Pokud jste učitelé, ve hře samozřejmě nejsou pouze vaše osobní údaje, ale rovněž údaje vašich studentů.

Silné heslo je základ

Heslo je branou, která chrání vaše údaje. Pokud máte příliš jednoduché heslo, hacker jej může pomocí robota prolomit při prvním pokusu. Pokud máte silné heslo, hacker vyzkouší pár dalších metod a když se nezadaří, jde jinam.

Řada aplikací po vás chce silné heslo. To znamená nejméně 12 znaků, malá i velká písmena, číslice a k tomu ještě nějaký speciální znak (@#$%&). Doporučuje se mít nové heslo ke každé aplikaci, kterou používáte.

Já osobně používám aktivně kolem stovky aplikací a ještě mám spoustu, které jsem vyzkoušela, zanechala v nich své osobní údaje (jméno, fotku, třeba i bydliště, věk studentů, se kterými pracuji apod.) a časem je přestala používat.

Samozřejmě si nejde zapamatovat desítky či stovky silných hesel. Rovněž se nedoporučuje si je ukládat v nešifrovaném seznamu třeba na vašem e-mailu. Existuje však řada tzv. “peněženek” na hesla, tj. aplikací, které vaše hesla ukládají v šifrované podobě. Dobrý základ je úložiště hesel v Chrome (které se vám nabízí automaticky při využívání tohoto prohlížeče), o něco lepší jsou aplikace jako KeePass nebo LastPass. Já osobně mám dobrou zkušenost s LastPass.

Nemáte účet už hacknutý?

Nejste už dávno hacknutí? Sami na to vůbec nemusíte přijít. Před časem jsem řešila rozesílání dezinformačních zpráv z facebookového účtů jedné středoškolské učitelky. Než mi došlo, že zprávy neposílá ona, chvilku mi to trvalo. Stejné překvapení bylo na její straně.

Prolomení hesla svého e-mailu si můžete zkontrolovat na webu Have I Been Pwned (slovo pwned má zajímavou etymologii). Já jsem takto před časem zjistila, že heslo mého osobního e-mailu bylo prolomeno už třikrát, aniž bych se to nějak dozvěděla. Od té doby jsem velký fanda silných hesel a také dvoufázového ověřování. To znamená přihlašován pomocí hesla a vedle toho ještě jiného kanálu (třeba sms kód, kód v e-mailu či v aplikaci Google Authentificator apod.).

Zdravý selský rozum napoví

Vedle silných hesel a dvoufázového ověření se doporučuje hesla si jednou za čas aktualizovat, důležitá data si zálohovat na více zdrojích a také používat zdravý selský rozum. Určitě znáte ten pocit, kdy vám v e-mailu přistane zpráva, která vám připadá tak trochu divná či odkaz, na který se vám prostě kliknout nechce. Anebo vám od kolegyně začnou chodit podivné zprávy a vám se to nějak nezdá. Je dobré dát na tuhle praktickou inteligenci.

Každopádně hackerský útok není nic, co by se vás netýkalo. Byť nejste státní instituce, velká firma či známá osobnost, týká se vás tato problematika stejně jako každého jiného uživatele internetu. Stačí ale relativně málo a můžete být mnohem lépe chránění.

Obecně se jeví, že čím lépe si člověk dokáže digitální prostředí hlídat a nastavovat, tím lépe se mu v něm pracuje a studuje.