Studovat na americké univerzitě bývá pro leckoho nejvyšší meta. Pro leckoho dalšího je to naopak meta naprosto nedosažitelná. Americké univerzity nesou nádech něčeho až mýtického. Jistě to souvisí s výší částky, kterou jejich studenti za vzdělávání běžně zaplatí (ta mnohde sahá do miliónů českých korun za jeden rok studia).

Časy se ovšem mění. V dnešním článku vám ukážu, že na americké univerzitě můžete dnes studovat bez ohledu na své jmění či geografickou polohu. 

MOOC, čti /muː k/

Jak? Odpovědí na tuto otázku je MOOC neboli Massive Open Online Course.  Než přejdu k definici termínu samotného, zmíním se o distančním vzdělávání obecně.

Distanční vzdělávání není nic nového. Možná si vzpomenete na pojem korespondenční kurz. Student komunikoval se školou prostřednictvím pošty. Dnes už se tento pojem nepoužívá, nahrazuje se termíny online kurz, e-learning, asynchronní výuka či dokonce virtuální třída. Během koronavirové karantény bylo možné narazit na všechny tyto termíny a mnoho dalších.

MOOC je ovšem specifický typ online kurzu. První MOOCs se objevily asi před 10 lety na americké půdě jako reakce na poptávku po kvalitním vzdělávání, které by bylo dostupné i lidem mimo univerzity. MOOCs jsou specifické svou kvalitou. Zajišťují je špičkové vzdělávací instituce. Instruktoři jsou často docenti či profesoři. Texty, videomateriály, infografiky, kvízy či jiné interaktivní materiály, které se v kurzu objevují, mají vysokou kvalitu zpracování. Kurzy poskytují nejnovější informace v daném oboru. Skutečně jakoby zvou na půdu dané vzdělávací instituce. Druhé specifikum je pak jejich otevřenost. MOOCs jsou opravdu “massive and open”. V základní verzi jsou zdarma a uživatelsky jsou tak přátelské, že v takovém kurzu můžete začít studovat de facto na pár kliknutí. Ročně se do nich zapisují miliony uživatelů. 

EdX, FutureLearn a Coursera

Mezi nejznámější platformy pro MOOCs patří EdX, FutureLearn a Coursera. EdX je nezisková organizace, jíž založily společně Harvardská univerzita a institut MIT. Nabízí stovky kurzů, do kterých se lze zapsat ihned a mnoho z nich je zcela zdarma. Většina kurzů ale funguje v režimu, že je lze zdarma projít, dostat se ke všem informacím, absolvovat všechny diskuze, ale již nelze absolvovat testy a získat závěrečný certifikát. Plná cena kurzu se odvíjí od jeho délky. Roční kurz se může vyšplhat do desetitisíců českých korun. Krátký kurz stojí pár stovek. Univerzity často za absolvování celého kurzu udělují i kredity, které jsou studentům následně uznávány, pokud se zapíší do bakalářského či magisterského studia na dané instituci. Člověk tak vlastně může prostřednictvím chytré kombinace MOOCs absolvovat velkou část plnohodnotného studia na americké univerzitě.

FutureLearn a Coursera fungují na podobném principu jako EdX. Akorát s tím rozdílem, že se jedná o komerční instituce. V základní verzi tu narazíte na opravdu vysoce kvalitní kurzy. Pokud je však chcete plnohodnotně absolvovat včetně interaktivních kvízů, debat s instruktory, esejí, závěrečných testů a certifikátu, musíte zaplatit obvykle několikatisícový poplatek.

Všechny zmíněné platformy jsou uživatelsky velmi přátelské. EdX a Coursera dokonce mají vlastní aplikaci pro mobilní telefony. Nainstalujete aplikaci, vyhledáte kurz podle svého zájmu, kliknete a studujete.

K čemu mi to bude?

Otázka je proč se do něčeho takového pouštět. K čemu vám absolvování takového kurzu vlastně bude. Zde budu sdílet svou zkušenost.

S karanténním opatřením bylo pro učitele rozhodující se v dané situaci rychle zorientovat. V prvních dnech jsem jako blázen googlila klíčová slova “online teaching”, “how to teach online”, “digital learning” a další. Měla jsem ale velké štěstí, že jsem po těch pár dnech narazila na jeden z velmi kvalitních MOOCs na platformě FutureLearn. Jednalo se o komplexní kurz, který uváděl učitele do tajů online výuky jazyků. Kdybych googlila sebevíc dlouho, nikdy bych si vyhledané informace tak dokonale neposkládala. Kurz mi pomohl se v dané problematice velmi dobře zorientovat. Vše  jsem mohla okamžitě aplikovat v online výuce svých studentů. Ale také jsem se dozvěděla, jaká témata je potřeba studovat dál.

Během karantény jsem se zapsala ještě do dalších tří kurzů. Celoroční kurz “Instructional Technology and Design” probíhá na platformě EdX a zajišťuje jej University of Maryland. V něm studuji od začátku května a končit budu příští jaro. Kratší kurzy jimiž jsem prošla, jsou pak “Blended Learning” od University of Colorado Boulder a  “Digital Storytelling” od University of Houston. Obojí na platformě Coursera.

Všechny uvedené kurzy jsem studovala či studuji v základní verzi. To je zdarma. Přesto pro mě má toto studium opravdu velmi vysokou hodnotu. Jsem v obraze co se týče nejnovějších poznatků v oblasti digitálního vzdělávání, učím se od největších celosvětových špiček a navíc vše ihned aplikuji do praxe.

KISK má také MOOC

MOOC ovšem není pouze americký fenomén. I české univerzity začínají zjišťovat, že jim tento typ komunikace s veřejností může být užitečný. Nejsem tolik zorientovaná v nabídce českých univerzit, nicméně už jsem na jeden pětitýdenní MOOC narazila a dokonce jej úspěšně absolvovala. Tentokrát i včetně certifikátu. Kurz se jmenuje “Digitální kompetence” a zajišťuje je legendární Katedra informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě v Brně. Doporučuji.

MOOC je i není pro každého

Je MOOC pro každého? Ne, není. Člověk sice nepotřebuje cestovat, ani za kurz platit, zato potřebuje jiné věci. Potřebuje umět obstojně cizí jazyk (většinou anglicky), protože jen minimum MOOCs je zajišťováno v češtině. Druhá, ještě důležitější kvalita je sebedisciplína. Uvádí se, že celosvětově kurzy MOOCs dokončí méně než 5% studentů, kteří s nimi začnou. Často člověk prostě jen najde informaci, kterou potřeboval a více ho nezajímá. Častěji však kurzy opouštějí lidé z jiných důvodů. Velkou roli tam hraje právě motivace a s ní související sebedisciplína. 

Ano, v dnešní době můžete studovat na americké univerzitě. Zdarma a z domova. Stejně jako u každého jiného studia však potřebujete pracovat s cíly, motivací a sebedisciplínou.