Mám 4 děti, které se narodily ve dvouletých rozestupech. Když bylo mému třetímu synovi pár týdnů, dokončovala jsem doktorát na peďáku. Pak jsem si střihla ještě učitelství na fildě a teď pro změnu podnikám. Dá se to zvládat s tolika dětmi? Dá, když máte trochu zmáknutý time-management. V dnešním článku vám ukážu, jak dodat svému time-managementu šmrnc.
NECHŤ CELÁ RODINA ZNÁ VAŠE CÍLE
Pokud bych měla vyzdvihnout jednu jedinou věc, která činí moji organizaci času úspěšnou, pak bych řekla – komunikace s rodinou. Můžete mít cíle jaké chcete, ale je-li na vašem čase závislých několik dalších lidí, pak naprostým základem je komunikace a společná organizace času.
S mým mužem jsme se brali a první dvě děti se nám narodily ještě když jsme byli oba studenti. Můj muž částečně také pracoval na ČVUT, jezdil od nás z vesnice do Prahy téměř denně, já párkrát za měsíc. Vedle toho jsme se taky museli připravovat na zkoušky, vydělat nějaké peníze, rodit děti, obíhat doktory s dětmi apod. Ani jeden z nás nebyl žádný expert na time-management a organizace společného času nám za začátku dávala pěkně zabrat.
Naprosto zásadní se tak postupem času staly rozhovory o to, co kdo kdy, co od druhého potřebuje, v kolik přesně si kde předáme děti a jaké věci mají být připraveny. Detailní rozhovory a detailní záznamy do kalendáře.
Můj muž přešel ihned na Google kalendář, mě dodnes vyhovuje spíš nástěnný kalendář a papírový diář, protože se stále mnohem víc pohybuji po své kuchyni než v online prostoru.
Jako velmi důležité se v těchto rozhovorech ukázalo dát druhému vědět o svých cílech. Co je pro mě důležité. O co usiluji. A výsledek: Budeme o to usilovat společně.
Když o něco usilujete společně, můžete mnohem snáz žádat o pomoc zvenčí.
Komunikace v rámci nejužší rodiny je podle mě tedy základ úspěchu.
JAK VYUŽÍT ČAS NA MAXIMUM
Dizertace je absolventská práce, jejíž rozsah je minimálně 100 stran a musí mít také odpovídající kvalitu. Jak jsem takovou práci napsala během 12 měsíců, z nichž jsem byla 9 měsíců těhotná a 3 měsíce krotila tři děti včetně novorozeněte? Klíčem je využít čas, který máte, na maximum. Já jsem měla zhruba 2-3 hodiny denně, když děti po obědě spaly a pak nějaký čas večer. Večerní čas byl nejistý, protože večer moje výkonnost značně poklesla. Dvě hoďky po obědě znamenaly, že musím:
1) hodně dobře vědět, co jdu dělat – to nebyl problém naplánovat během dopolední péče o děti,
2) během oběda se najíst tak akorát, aby člověk měl energii, ale aby mu to stále myslelo a
3) když už začnu, tak se do dané práce absolutně položit, bez rušivých elementů odjinud – měla jsem výhodu, že v tom roce 2014 ještě tolik nebyla trendy sociální média.
JAK PŘEKONAT VLASTNÍ LENOST
Ok, tak řečněme, že celá rodina ví, oč usilujete a máte to vykomunikované tak, že o to usilujete společně (alespoň v základních bodech). Pak se také dobře staráte o své základní potřeby ( jíst tak akorát, dobře pít, spát a být obecně v kondici), aby intelektuální či pracovní nadstavba byla vůbec uskutečnitelná. Pak je tu ale ještě jedna překážka, s níž musíte bojovat, a to je vlastní lenost.
Z osobní zkušenosti si myslím, že lenost útočí hlavně ve chvílích, kdy zapomenete na vlastní cíle či hodnoty či cokoli jiného, co vaše úsilí žene kupředu. Mě se v tomhle velmi osvědčila vizualizace. A to konkrétně vizualizace vlastních cílů, jejich rozkouskování a odškrtávání každodenních dílčích úspěchů. Asi takhle:
No, nemá tahle A4 šmrnc? Nahoru si napíšu svůj cíl na dané 4 týdny. Může to být fyzické cvičení, pokrok v angličtině (ano, i úči angličtiny se musí zlepšovat v angličtině) či jiné cíle.
Cíl si definuji tak, aby byl co nejkonkrétnější, např. “Budu cvičit 15 minut denně – svoje oblíbené série.” Poté si před jednotlivé řádky napíšu konkrétní data daných týdnů, např. 21.-28.7., 29.7.-4.8. apod. Mým úkolem je každý den (krom jednoho odpočinkového dne týdně, kdy se odměňuji za nicnedělání) cvičit naplánovaných 15 minut. Za každý takový den se večer odměním vybarveným políčkem. K čemu slouží ptáčci pod chlívečky? K definování odměny, kterou si dopřejete na konci týdne. Kafe, film, cokoli. A větička “čím se odměním” dole na archu? Ta slouží k definování odměny na konci měsíce. Odpoledne pro sebe, bazén, sauna? Pro tu odměnu to přece děláte, ne? 😉
Osobně si v aktuálním životním období plánuji takto hlavně svůj osobní čas a čas pro sebevzdělávání, protože práce a rodina si ho najdou samy. Dané osobní či sebevzdělávací aktivitě dávám 15 minut denně.
A dělám to tak, že si aršík vytisknu a připnu na ledničku, abych své úspěchy viděla nejen já, ale i moje ratolesti. Je pro děti zdravé vidět rodiče, jak o něco bojují? Velmi! Mají rády, když je nechá rodič zaškrtávat chlívečky? Utrhají vám ruce.
NA ANGLIČTINU TO FUNGUJE TAKY
Chcete se rychle zlepšit v angličtině?
Udělejte to takto:
1) řekněte to rodině, řekněte si, co konkrétně od koho potřebujete, udělejte z toho společný cíl,
2) vytiskněte si můj aršík (najdete ho dole pod článkem ke stažení zdarma), předepište si svůj cíl, klidně si ho na druhou stranu popište dost obšírně, vylepte na ledničku a nechte děti, ať vám vybarvují chlívečky,
3) zahrňte tento svůj dílčí cíl do celkového systému svých vlastních potřeb. Definujte si, co všechno k vlastní spokojenosti potřebujete. Dobře jíst, dobře spát, udržovat se k kondici? Sebevzdělávat se v angličtině, protože i díky tomu vám roste sebevědomí?
Teprve takový time-management, do kterého zahrnete spokojenost svojí i své rodiny, který bere v potaz komunikaci, předávání hodnot svým dětem a kvalitně naplněný čas má totiž opravdový šmrnc.
A jestli se do toho pustíte, tak mi napište, jak vám to jde: info@klarapirklova.cz. Jsem zvědavá.